Tvorbě jako takové se věnuje již 22 let … Ne, ne, nejde o prošedivělý pana v letech, ale o mladého chlapa, který ještě nestihl oslavit třicítku. Skvělý v tom, co dělá, je však proto, že se tomu aktivně věnuje od svých šesti let.

Co bylo spouštěčem vaší umělecké cesty?
Mezi mé první vzpomínky patří prázdniny u babičky. Jelikož jsem je trávil spolu se sestrou a se třemi sestřenicemi, ženská převaha byla silná. Mnohdy jsem tedy do společných her nezapadl. Tehdy zasáhl dědeček a vzal mě k sobě do kuchyně. S ním jsem začal kreslit své úplně první věci. To byl tedy ten moment.

Co pro vás tvorba znamená?
Až v létě roku 2019 jsem si během jedné dovolené v Řecku uvědomil, jaké různorodé výtvarné umění je. Pochopil jsem, že na umění je třeba pohlížet jako na jazyk komunikace. Každý výtvarník používá vlastní. Je úžasné sledovat, jak nás některá díla dokáží oslovit, jiné k nám zase vůbec nepromluví.

abstraktní obraz s motivem ženy
Zdroj: Patrik Koprivňanský

Vše podstatné je pro Patrika Koprivňanského obsažené v tvorbě. Je pro něj krásným uvědoměním si, že něco, co vytvoří a neví popsat jinak než prostřednictvím výtvarného umění, má pro jiného – zcela neznámého člověka takovou sílu, že to chce mít u sebe.

Už jste se vyprofilovaly?
Dlouhé roky jsem se věnoval pouze kresbě, kterou jsem zdokonaloval. Jiné médium mě vlastně ani nezajímalo. Musím přiznat, že jsem měl dost zavřenou mysl. Malbě jako takové jsem se začal věnovat před čtyřmi lety, když mě kolegyně požádala, abych jí pomaloval riflové bundy. Zkusil jsem, chytlo mě to a najednou jsem ani nevěděl jak a rozběhl jsem malování na textil. Malování obrazů se aktivně věnuji necelé 2 roky.

Propracovat se k obrazům trvalo tedy desítky let?
Vlastně ano, až když přišla nabídka výstavy, uvědomil jsem si, že není obraz, který bych chtěl vystavit, protože většina obrazů byla vždy na zakázku. To byl, myslím, takový největší zlom v mé tvorbě. Potřeboval jsem zjistit, co ve mně vlastně je.

Něco vás brzdilo?
Ano, dlouhá léta to byl strach z vlastní tvorby, což je při umělci dost nelogické a protichůdné. Výtvarník by měl přece tvořit ze sebe. U mě tato cesta byla a stále je z opačného konce. Překonání strachu bylo neuvěřitelně náročné. Důležitý proces tedy sehrál fakt začít si věřit v tom, co tvořím. Přestal jsem se porovnávat a přijal jsem fázi, ve které se nacházím.

barevná malba pomerančů s názvem od Patrika Koprivňanského
Poselství. Patrik s přítelkyní si k sobě domů nedávno namalovali obraz Pomeranče, který má vyjadřovat jejich odlišnost ve společnosti a pohledu na život. Proto je v něm mnoho barev, které pro toto ovoce vůbec nejsou typické. Silným poselstvím obrazu je nesoudit. Stačí, když nás okolí přijme bez podmínek. Zdroj: Patrik Koprivňanský

Inspiruje vás někdo nebo něco konkrétního?
Inspirace přichází tehdy, když jsem „napojen“ na přítomný okamžik. Mnohdy může být kolem nás mnoho krás, které si nevšímáme, nepřečte, protože jsme myslí úplně jinde. A pak přijde situace z běžného života a vy jednoduše víte, že to bude nádherný obraz. Pomáhá mi také psát si poznámky, které zachycují úžasné momenty.